9.A 20. - 23.4.2020
Tento pracovní list zahajuje blok poválečných dějin. Spomocí učebnice (strany 94-97) vypracujte úkoly vpracovním listě. K úkolu číslo 1 v prvním pracovním listě budete potřebovat ještě text Charta OSN. Informace o norimberském procesu získáte z videa:https://www.stream.cz/slavnedny/773926-den-kdy-byl-zahajen-norimbersky-proces-20-listopad |
|
9.A 27. - 30.4.2020
S pomocí učebnice na stranách 102-103 vypracujte úkoly v pracovním listě. Pomoci vám můžou také tato videa: https://www.stream.cz/slavnedny/673526-den-kdy-bylo-zalozeno-nato-4-duben https://www.stream.cz/slavnedny/10002823-den-kdy-zacala-blokada-berlina-24-cerven https://www.stream.cz/slavnedny/10006135-den-kdy-severni-korea-dobyla-soul-28-cerven |
|
9.A4.5.-.7.5.2020
S pomocí učebnice na stranách 98-101vyřešte úkoly v pracovních listech. Pracovní listy nebo výpisky (pokud nemůžete pracovní listy vytisknout) si založte. Ktématu odsunu sudetských Němců se můžete podívat na video:https://www.televizeseznam.cz/video/krvava-leta/postoloprty-nejvetsi-povalecny-masakr-nemcu-302917 |
|
9. B – 1. 6. – 5. 6. 2020 - dějepis
Československo v 60. letech 20. století – str. 120 – 123
1. Pročíst veškeré texty
2. Heslovitý zápis do sešitů (opište si):
a) Pokusy o reformy – 1. pol. 60. let
- problémy v hospodářství vedly některé politiky (Ota Šik) k reformám s cílem nastolit prvky tržního hospodářství (– opište si ze slovníčku pojmů význam tohoto termínu), které mělo nahradit dosavadní centrální plánování
- další reformy – např. omezení cenzury, snaho odstranit totalitní moc KSČ
b) Rok 1968
- na počátku se do čela KSČ dostali stoupenci reforem (Alexandr Dubček)
- jaro 1968 - „pražské jaro“ – období uvolnění, naděje na lepší podmínky, přiblížit se k demokracii
- nový prezident – Ludvík Svoboda
- nový program KSČ – slib tržního hospodářství, rozšíření občanských práv, rehabilitace (= navrácení trestní bezúhonnosti nespravedlivě stíhaným lidem - politické procesy z 50. let i později – političtí vězni), také slib federativního uspořádání republiky
- nešlo o likvidaci socialismu, ale o zmírnění totality, tento proces se nazýval „socialismus s lidskou tváří“ = socialismus s prvky demokracie
c) Pokračujte samostatně zápisem podle učebnice:
- boj o osud reforem
- okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy
Pro pochopení si můžete pustit následující krátká videa:
https://edu.ceskatelevize.cz/sedesata-leta-5e441a97f2ae77328d0a6e59
https://www.televizeseznam.cz/video/slavnedny/den-okupace-ceskoslovenska-vojsky-varsavske-smlouvy-21-srpen-151617
9. B– 8. 6. – 12. 6 2020 – dějepis
I. Držím palce, abyste byli úspěšní u přijímacích zkoušek
II. Československo v 70. – 80. letech – str. 124 – 127, 138 (pokud máte ještě učebnice)
Napsala jsem v bodech významné události, které si opište do sešitů. K některým posílám odkaz na video.
9. B – 12. 6. – 19. 6. 2020 – dějepis
Vzhledem k tomu, že již nemáte učebnice, tak si, prosím, heslovitě zapište do sešitů:
I. Obnova demokracie a rozpad Československa
II. Svět v 90. letech
Československo v 60. letech 20. století – str. 120 – 123
1. Pročíst veškeré texty
2. Heslovitý zápis do sešitů (opište si):
a) Pokusy o reformy – 1. pol. 60. let
- problémy v hospodářství vedly některé politiky (Ota Šik) k reformám s cílem nastolit prvky tržního hospodářství (– opište si ze slovníčku pojmů význam tohoto termínu), které mělo nahradit dosavadní centrální plánování
- další reformy – např. omezení cenzury, snaho odstranit totalitní moc KSČ
b) Rok 1968
- na počátku se do čela KSČ dostali stoupenci reforem (Alexandr Dubček)
- jaro 1968 - „pražské jaro“ – období uvolnění, naděje na lepší podmínky, přiblížit se k demokracii
- nový prezident – Ludvík Svoboda
- nový program KSČ – slib tržního hospodářství, rozšíření občanských práv, rehabilitace (= navrácení trestní bezúhonnosti nespravedlivě stíhaným lidem - politické procesy z 50. let i později – političtí vězni), také slib federativního uspořádání republiky
- nešlo o likvidaci socialismu, ale o zmírnění totality, tento proces se nazýval „socialismus s lidskou tváří“ = socialismus s prvky demokracie
c) Pokračujte samostatně zápisem podle učebnice:
- boj o osud reforem
- okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy
Pro pochopení si můžete pustit následující krátká videa:
https://edu.ceskatelevize.cz/sedesata-leta-5e441a97f2ae77328d0a6e59
https://www.televizeseznam.cz/video/slavnedny/den-okupace-ceskoslovenska-vojsky-varsavske-smlouvy-21-srpen-151617
9. B– 8. 6. – 12. 6 2020 – dějepis
I. Držím palce, abyste byli úspěšní u přijímacích zkoušek
II. Československo v 70. – 80. letech – str. 124 – 127, 138 (pokud máte ještě učebnice)
Napsala jsem v bodech významné události, které si opište do sešitů. K některým posílám odkaz na video.
- Po okupaci v srpnu 1968 skončilo období reforem
- Podpis smlouvy o dočasném pobytu vojsk Varšavské smlouvy na našem území
- Zákon o federativním uspořádání státu
- Likvidace stoupenců reforem
- Projevy nesouhlasu – Jan Palach, Jan Zajíc, Evžen Plocek
- https://www.televizeseznam.cz/video/slavnedny/den-kdy-se-upalil-jan-palach-16-leden-1969-150792
- Nastalo období tzv. normalizace (= obnova totalitního režimu)
- Obnovena cenzura, pokračuje centrální plánování, uzavření hranic do záp. Evropy
- 1975 – prezident Gustav Husák
- Nespokojenost lidí – emigrace
- Vláda se snažila zajistit klid reformami – vyšší přídavky na děti, vyšší důchody, novomanželské půjčky, výstavba bytů (paneláky), zkrácení pracovního týdne na 5 dní (dosud byly pracovní i soboty), …
- V obchodech nedostatek zejména spotřebního zboží
- Vznik skupin hájích lidská práva – Charta 77 (= rok 1977) – aktéři stíháni, vězněni
- https://edu.ceskatelevize.cz/ceskoslovenska-osmdesata-leta-5e441a99f2ae77328d0a6e6f
- 2. pol. 80. let – nárůst napětí, přibývá protestů, demonstrací
- Červen 1989 – petice „Několik vět“
- 17. listopad 1989 – „sametová revoluce“ – pád totalitní vlády jedné strany, položeny základy demokracie
- https://www.youtube.com/watch?v=ms4dkoCythI
- https://www.youtube.com/watch?v=0sh6S6LTdzI
9. B – 12. 6. – 19. 6. 2020 – dějepis
Vzhledem k tomu, že již nemáte učebnice, tak si, prosím, heslovitě zapište do sešitů:
I. Obnova demokracie a rozpad Československa
- 17. 11. 1989 – sametová revoluce – pád totalitní vlády KSČ, začátek budování parlamentní demokracie
- Prezident – Václav Havel
- Název státu: Česká a Slovenská Federativní Republika
- Červen 1990 – svobodné volby
- Zahraniční politika – osvobození z vlivu SSSR, navázání rovnoprávných vztahů s demokratickými státy
- 1991 – odchod sovětských vojsk
- 1. 1. 1993 rozdělení na Českou republiku a Slovenskou republiku
- 1993 – nová ústava
- 1999 – vstup ČR do NATO
- 2004 – vstup ČR do EU
II. Svět v 90. letech
- 1989 – pád berlínské zdi
- 1990 – obnovení jednotného Německa (východní + západní = Spolková republika Německo)
- 1991 – rozpuštěna Varšavská smlouva, státy vstupují do NATO
- 1991 – rozpad SSSR na několik států
- 1991 – rozpad Jugoslávie na několik států (náboženské odlišnosti – válka)
- 1992 – vznik EU – od roku 1993 vstupují i státy původního východního bloku
8. A,1.6. – 5.6.
1. Průběh 1. světové války
- zopakuj si: . Trojspolek tvořily Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie; Dohodu
Británie, Francie, Rusko . hlavní bojiště 1. sv. v. v Evropě: jižní fronta = Rakousko-
Uhersko proti Srbsku, západní fronta (nejdůležitější pro výsledek války) = Německo
proti Francii a VB, východní fronta = Německo a Rakousko-Uhersko proti Rusku
. válka se rozšířila i mimo Evropu . pokus o bleskovou válku se změnil ve válku
zákopovou . byla nasazena moderní vojenská technika (letadla, tanky, kulomety)
. poprvé byla použita chemická zbraň – yperit (1. otravným plynem použitým ve
válce byl chlor)
- str. 134-135: pročti lišty
- str. 144/mapa: vyhledej místa bitev 1. sv. války = Marna, Ypry, Verdun, Zborov,
Caporetto a urči, které armády se zde střetly (př.: bitva na Marně = západní fronta,
tedy Německo proti Francii a jejím spojencům ….)
2. Čeští vojáci na frontách Velké války
- objasni pojmy: legie, legionář, z textu na str. 137 zjisti, ve které bitvě se čeští
legionáři vyznamenali
- v textu vyhledej: co bylo cílem tajné organizace Maffie, kdo byli jejími členy
- opiš shrnutí str. 137
- str. 137/lišta: urči, o jakou literární postavu z díla J. Haška se jedná
7.B,D,D
1. České stavovské povstání
- str. 134-135: pročti text
- zodpověz otázky na str. 134: pod hnědým textem:131, 087, C138, 122-123; na
konci stránky: C138, M139
- str. 135: jak byli potrestáni účastníci povstání
- str. 138/lišta: kdy a kde se exekuce odehrála
- v textu na str. 138 vyhledej jména 3 potrestaných
2. České stavovské povstání
- str. 136: pročti text
- str. 136: co bylo obsahem Obnoveného zřízení zemského, který panovník tento
dokument vydal, z jakého rodu pocházel, kterého panovníka (posměšně nazývaného
zimní král) nahradil
- vysvětli pojmy: exulant, exil = str. 150
8. A,
1. Bolševická revoluce v Rusku
- str. 138-139: pročti text
- na základě textu odpověz:
1. proč mělo Německo zájem na rozvratu v Rusku 2. proč hovoříme v případě Ruska o dvojvládí 3. jaký byl cíl bolševiků 4. jak se po revoluci projevil násilnický charakter bolševického režimu 5. proč revoluce dostala název Říjnová, když proběhla v listopadu
- vysvětli pojmy: abdikace, ideologie
2. Politické, sociální a kulturní důsledky 1. sv. války
- str. 140-141: pročti text
- str. 141: opiš shrnutí
- na základě textu odpověz: 1. kdy končí 1. sv. válka kapitulací Německa - str. 146/lišta
2. kde a kdy se konala mírová konference 3. jaké hlavní problémy řešil poválečný svět
4. co bylo úkolem Společnosti národů
- vysvětli pojem: reparace
8. A,
1. Politické, sociální a kulturní důsledky 1. sv. války
- nejprve kontrola: 1. Zhroucení státní moci v Rusku by usnadnilo porážku ruských vojsk na východní frontě. 2. Dvojvládí: o moc usilují Prozatimní vláda + sověty. 3. Bolševici chtěli ovládnout Rusko. 4. Po revoluci bolševici omezili občanské svobody, zabavovali soukromý majetek, zavraždili carskou rodinu … 5. Říjnová je revoluce podle juliánského kalendáře. 6. Poválečné problémy: hlad, bída, spory o hranice, vznik nedemokratických režimů ….
2. Vznik československé republiky
- str. 142-143: pročti text
- str. 143: opiš shrnutí
- jmenuj podle textu str. 142/dole „muže 28. října“, jmenuj politické strany, které zastupovali, vysvětli jejich význam
- vysvětli: proč je 28. říjen státním svátkem pouze v České republice a na Slovensku se neslaví
1. Průběh 1. světové války
- zopakuj si: . Trojspolek tvořily Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie; Dohodu
Británie, Francie, Rusko . hlavní bojiště 1. sv. v. v Evropě: jižní fronta = Rakousko-
Uhersko proti Srbsku, západní fronta (nejdůležitější pro výsledek války) = Německo
proti Francii a VB, východní fronta = Německo a Rakousko-Uhersko proti Rusku
. válka se rozšířila i mimo Evropu . pokus o bleskovou válku se změnil ve válku
zákopovou . byla nasazena moderní vojenská technika (letadla, tanky, kulomety)
. poprvé byla použita chemická zbraň – yperit (1. otravným plynem použitým ve
válce byl chlor)
- str. 134-135: pročti lišty
- str. 144/mapa: vyhledej místa bitev 1. sv. války = Marna, Ypry, Verdun, Zborov,
Caporetto a urči, které armády se zde střetly (př.: bitva na Marně = západní fronta,
tedy Německo proti Francii a jejím spojencům ….)
2. Čeští vojáci na frontách Velké války
- objasni pojmy: legie, legionář, z textu na str. 137 zjisti, ve které bitvě se čeští
legionáři vyznamenali
- v textu vyhledej: co bylo cílem tajné organizace Maffie, kdo byli jejími členy
- opiš shrnutí str. 137
- str. 137/lišta: urči, o jakou literární postavu z díla J. Haška se jedná
7.B,D,D
1. České stavovské povstání
- str. 134-135: pročti text
- zodpověz otázky na str. 134: pod hnědým textem:131, 087, C138, 122-123; na
konci stránky: C138, M139
- str. 135: jak byli potrestáni účastníci povstání
- str. 138/lišta: kdy a kde se exekuce odehrála
- v textu na str. 138 vyhledej jména 3 potrestaných
2. České stavovské povstání
- str. 136: pročti text
- str. 136: co bylo obsahem Obnoveného zřízení zemského, který panovník tento
dokument vydal, z jakého rodu pocházel, kterého panovníka (posměšně nazývaného
zimní král) nahradil
- vysvětli pojmy: exulant, exil = str. 150
8. A,
1. Bolševická revoluce v Rusku
- str. 138-139: pročti text
- na základě textu odpověz:
1. proč mělo Německo zájem na rozvratu v Rusku 2. proč hovoříme v případě Ruska o dvojvládí 3. jaký byl cíl bolševiků 4. jak se po revoluci projevil násilnický charakter bolševického režimu 5. proč revoluce dostala název Říjnová, když proběhla v listopadu
- vysvětli pojmy: abdikace, ideologie
2. Politické, sociální a kulturní důsledky 1. sv. války
- str. 140-141: pročti text
- str. 141: opiš shrnutí
- na základě textu odpověz: 1. kdy končí 1. sv. válka kapitulací Německa - str. 146/lišta
2. kde a kdy se konala mírová konference 3. jaké hlavní problémy řešil poválečný svět
4. co bylo úkolem Společnosti národů
- vysvětli pojem: reparace
8. A,
1. Politické, sociální a kulturní důsledky 1. sv. války
- nejprve kontrola: 1. Zhroucení státní moci v Rusku by usnadnilo porážku ruských vojsk na východní frontě. 2. Dvojvládí: o moc usilují Prozatimní vláda + sověty. 3. Bolševici chtěli ovládnout Rusko. 4. Po revoluci bolševici omezili občanské svobody, zabavovali soukromý majetek, zavraždili carskou rodinu … 5. Říjnová je revoluce podle juliánského kalendáře. 6. Poválečné problémy: hlad, bída, spory o hranice, vznik nedemokratických režimů ….
2. Vznik československé republiky
- str. 142-143: pročti text
- str. 143: opiš shrnutí
- jmenuj podle textu str. 142/dole „muže 28. října“, jmenuj politické strany, které zastupovali, vysvětli jejich význam
- vysvětli: proč je 28. říjen státním svátkem pouze v České republice a na Slovensku se neslaví
8. B, C – 12. 6. – 19. 6. 2020 – dějepis
Vzhledem k tomu, že již nemáte učebnice, tak si, prosím, zapište jen do sešitů (sešity si schovejte na opakování do příštího škol. roku):
I. Důsledky 1. světové války
Mnohé informace o válce a jejích důsledcích znáte již z předcházejících úkolů (videí).
Nadpis: Konec války
ústřední mocnosti – hospodářské vyčerpání
Doporučuji zhlédnout následující video o průběhu dne 28. 10. 1918 v Praze:
https://edu.ceskatelevize.cz/vyhlaseni-republiky-28-rijna-1918-5e442295e173fa6cb524ac89
Nadpis: Vznik Československa
Vzhledem k tomu, že již nemáte učebnice, tak si, prosím, zapište jen do sešitů (sešity si schovejte na opakování do příštího škol. roku):
I. Důsledky 1. světové války
Mnohé informace o válce a jejích důsledcích znáte již z předcházejících úkolů (videí).
Nadpis: Konec války
- Urychlení konce války: revoluce v Rusku – 1917
ústřední mocnosti – hospodářské vyčerpání
- Březen 1918 – konec bojů na východní frontě (brestlitevský mír – Rusko kapitulovalo, muselo přijmout tvrdé podmínky stanovené Německem – např. ztráta území)
- 11. 11. 1918 – ve Francii podepsána kapitulace Německa = konec války
- 1919 – Francie – Paříž – Versailles - mírová konference (= versailleský mírový systém) – uzavírány smlouvy s poraženými státy - s Německem, s Rakouskem a Maďarskem (R-U se rozpadlo) a s dalšími poraženými státy – nové hranice, poražené státy musely vítězným státům (dohodové mocnosti) platit tzv. reparace (= platby za škody způsobené válkou)
- Zde byl také přijat dokument o vzniku Společnosti národů (= mezinárodní organizace – záštita míru na světě)
Doporučuji zhlédnout následující video o průběhu dne 28. 10. 1918 v Praze:
https://edu.ceskatelevize.cz/vyhlaseni-republiky-28-rijna-1918-5e442295e173fa6cb524ac89
Nadpis: Vznik Československa
- Blížící se konec války pro Čechy znamenal naději na vznik samostatného státu
- 28. 10. 1918 – v Praze zveřejněna žádost R-U americkému prezidentovi
- Lidé si to vysvětlili jako kapitulaci R-U. Propukly oslavy konce války a nového samostatného státu Čechů a Slováků – Československé republiky
8. B, C – 8. 6. – 12. 6. 2020 – dějepis
I. 1. světová válka – shrnutí Po zhlédnutí videí vyplňte pracovní list – PL_D_8_5 a pošlete na mou adresu: [email protected] - do 12. 6. 2020 Světová válka – shrnutí https://www.youtube.com/watch?v=nz8Iv0aIfB4 https://www.youtube.com/watch?v=ousrpdoWnxs II. Čeští vojáci na frontách 1. světové války – str. 136 – 137
III. Události v Rusku v roce 1917 - str. 138 – 139
Bolševici, komunismus, ideologie |
|
8. B, C – 1. 6. – 5. 6. 2020 – dějepis
I. Poznámky k PL_D_8_3 Otázka č. 2 – knedlíky měl rád jeho předchůdce. František byl velice pracovitý, vstával časně – již v pět hodin ráno, v pozdějších letech ve čtyři hodiny. K snídani míval rohlíky se šunkou a máslem. Podstatnou část dne trávil vyřizováním spisů za stolem své pracovny, dokumenty často četl i během oběda. K tomu mu servírovali vařené hovězí, případně přírodní řízek či guláš. K hlavnímu dennímu jídlu si nechával podávat pivo. Roku 1874 navštívil plzeňský pivovar a od té doby pil výhradně plzeňské pivo.[47] Pokud to šlo, večeřel s rodinou, spát chodil už v devět hodin. Rád se oblékal do uniformy, odpovídalo to jeho důrazu na formální způsob chování a stejné způsoby očekával i od ostatních. Součástí jeho programu byly audience, během kterých ho navštívilo za celou dobu jeho panování zhruba 100 000 lidí.[48][49] Podle Franze Herreho měl císař citlivou, spíše introvertní povahu, vlivem své výchovy se ale naučil nedávat city najevo.[50] S ostatními jednal zdvořile, např. nerad používal rozkazovací způsob, místo něj používal slova jako „prosím“ nebo „doufám“. Svůj nesouhlas ale uměl dát jasně najevo. Byl také velmi dochvilný, šetrný a konzervativní.[48][49] V pozdějším věku se to projevovalo odmítáním nových vynálezů, císař tak nepoužíval telefon, výtahem nejezdil vůbec a automobilem zcela výjimečně.[51] Své povinnosti panovníka plnil až do pokročilého věku, např. ještě ve svých 79 letech sledoval vojenské manévry a v 80 letech, i když naposledy, seděl na koni při přehlídce. Jezdit na koni uměl výborně.[52] Ve volném čase se intenzivně věnoval lovu.[48] Mezi lety 1848–1899 se tak stalo jeho kořistí 48 345 kusů zvěře. Jiné záliby neměl.[53] Poslední otázka – č. 27 – překonal někdo dobou vlády Fr. Jos. I.? Ano překonal. Vládl bez 14 dní 68 let. Současná britská královna Alžběta II. v únoru letošního roku dosáhla dobu vlády rovněž 68 let + už skoro další 3 měsíce do dneška. Učili jsme se o francouzském králi Ludvíku XIV. – ten vládl 72 let. Někteří z vás dokonce objevili na internetu i další panovníky, kteří vládli déle. II. 1. světová válka – bojiště (válečné fronty) – str. 134 – 135 + mapa na str. 144
1. https://edu.ceskatelevize.cz/prvni-svetova-valka-5e441a92f2ae77328d0a6ddb 2. https://www.youtube.com/watch?v=nz8Iv0aIfB4 3. https://www.youtube.com/watch?v=Yb7d_yA3SAk - toto je celovečerní film „Na západní frontě klid“ – doporučuji ke zhlédnutí |
|
7.A 12.-.13.5.2020
S pomocí učebnice na stranách 128-131vyřešte úkoly v pracovních listech. V úkolu č. 3 v pracovním listě Rudolfínská Praha si vyber dvě osobnosti, jejichž medailonky vypracuješ s pomocí přiložených textů. Pracovní listy nebo výpisky (pokud nemůžete pracovní listy vytisknout) si založte. K osobnosti Rudolfa II. se můžete podívat na toto video: https://www.slavne-dny.cz/episode/10020822/den-kdy-zemrel-rudolf-ii-20-leden-1612 |
|
7.A 19.5.-.20.5.2020
S pomocí učebnice na stranách 134-137vyřešte úkoly v pracovních listech. Pracovní listy nebo výpisky (pokud nemůžete pracovní listy vytisknout) si založte.Ktématu se můžete podívat na video:https://www.stream.cz/slavnedny/10008032-bitva-na-bile-horehttps://www.slavne-dny.cz/episode/10010977/den-popravy-27-ceskych-panu-21-cerven |
|
7.A 26..27.5.2020
S pomocí učebnice na stranách 134-135 vyřeš úkoly v pracovním listu Bílá hora, pro jedny vítězství, pro druhé porážka. S pomocí textu J. A. Komenský a učebnice na stranách 140-141 vyřeš pracovní list JanAmos Komenský. Pracovní listy nebo výpisky (pokud nemůžete pracovní listy vytisknout) si založte. Můžete se podívat na video o J. A. Komenském:https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10169539755-dvaasedmdesat-jmen-ceske-historie/208572232200033-jan-amos-komensky |
|
7.B,D25.5. – 29.5.
Zopakuj si:
1. Český stát za Habsburků
Prvním Habsburkem na českém trůnu byl ….. , zvolený v r. ….. 2. Slíbil uznávat …… svobody v českém státě = tolerovat evangelické církve 3. Ve skutečnosti chtěl prosadit pouze ….. náboženství. 4. Snažil se oslabit moc ….. 5. Jednota bratrská ovlivnila vývoj českého ….. a české ….. vzdělanosti, např. překladem ….. do českého jazyka (tzv. Bible …..) 6. Ferdinandův syn ….. schválil ….. = svobodu vyznání, ale pouze ústně.
Nápověda:
katolické – Ferdinand I. – Českou konfesi – stavů – 1526 – jazyka – Bible – náboženské –
vzdělanosti – kralická – katolické – Maxmilián II.
2. Český stát za Habsburků – Rudolf II.
-str. 130-131: pročti text
-opiš do sešitu a doplň: Císař Rudolf II. se usídlil v ….. Po celou svou vládu řešil spory mezi ….. a ….. Praha se za jeho vlády stala ….. Zval mnoho ….. a …., jako byl např.
….., ….., ….. – který provedl první veřejnou pitvu, lékař ….. Rudolf musel o trůn bojovat s bratrem ….. České stavy zachovaly Rudolfovi věrnost, proto za odměnu podepsal ….. = listinu, která zaručovala ….. svobodu. Další Habsburkové přesídlili po smrti Rudolfa z Prahy do ….. – toto cvičení mi, prosím, pošli
Nápověda: předním evropským městem – Vídně – Praze – Tycho Brahe – katolíky a evangelíky – Majestát – Johannes Jessenius – umělců a vzdělanců – náboženskou – Johannes Kepler – Matyášem – Tadeáš Hájek z Hájku
8.A,Vkz
Návykové látky a procesy, zdravotní a sociální rizika návykových látek
-učebnice čj, str. 92: Hledání souvislostí – pročti si motta a projdi úkoly a otázky pod nimi
7.B,D25.5. – 29.5.
1. Počátek třicetileté války – válka česká
Zopakuj si:
. čeští stavové se bouřili proti porušování Rudolfova Majestátu ze strany katolíků
. Majestát zaručoval náboženskou svobodu
. proto došlo k 2. pražské defenestraci, při které byli místodržící shozeni z oken (k 1. defenestraci došlo na počátku husitské revoluce)
. defenestrace zahájila stavovské povstání, a tím i 30. letou válku
. stavovské vojsko bylo poraženo v bitvě na Bílé hoře r. 1620
. Ferdinand II. potrestal vzbouřence – hlavní účastníci byli popraveni na Staroměstském náměstí r. 1621
. Ferdinand II. vydal Obnovené zřízení zemské – Habsburkové získali dědičné právo na český trůn, jedinou povolenou církví se stala církev katolická
. němčina se v českých zemích stala rovnoprávnou s češtinou
2. Albrecht z Valdštejna
- str. 137: pročti text, seznam se s osobností Albrechta z V.: . čím se zabýval . komu sloužil . kde vybudoval své panství . kde, jak a proč zemřel
7.B,Čj
1. jazyková výchova – Skladba – vedlejší věty
Nejprve kontrola:
cv. 98/1a: 1. VVPo 2. VVPu příčinná 3. VVPu podmínková 4. VVPu časová + VVPt 5. VVPt
cv. 98/2: 1. Když skončila ….., graf: Když 1VVPu časová, 2VH. 2. ….. jak vychází slunce. graf: 1VH, jak 2VVPt 3. Když jsme četli ….. graf: Když 1VVPu časová, 2VH. 4. Seznámili jsme se, když ….. graf: 1VH, když 2VVPu časová 5. Lyžaři se chystali, že …..graf: 1VH, že 2VVPt 6. Kanoista vyprávěl, co zažil …..graf: 1VH, co 2VVPt 7. Ten, kdo se účastní ….. graf: 1VHa, kdo 2VVPo, 1VHb.
Skladba – větné členy
- str. 99/3: splň zadání
- str. 101/3a: splň zadání
2. literární výchova – Ústní lidová slovesnost
- str. 173 – 175: seznam se s ukázkami, najdi synonymní výrazy: netíti, sčísti, teskno, sosnový les, zadul, bloumáš, šenkovat, máz
Vyjádření postoje ke sdělovanému obsahu
- str. 176/Hodné štěně: pročti ukázku – vysvětli metaforu: řetěz mravy nespraví + doprovoď text ilustrací
3. komunikační a slohová výchova – Vypravování – jazykové a kompoziční prostředky
- str. 131: projdi podbarvený text
- str. 131-132/1: pročti text, pokus se sestavit osnovu ( krátká hesla, vystihující obsah jednotlivých odstavců)
7.B
1. Jan Amos Komenský
- str. 140-141: pročti text
- na základě textu a svých znalostí z literatury vypracuj referát o J. A. Komenském – život a dílo
2. Třicetiletá válka, vestfálský mír
- str. 142-143: pročti text
- odpověz: 1. Průběh třicetileté války od do 2. Příčiny války 3. Vestfálský mír – kdy, obsah
- str. 145: „Radost …“ – pročti text, opiš shrnutí str. 145
Zopakuj si:
1. Český stát za Habsburků
Prvním Habsburkem na českém trůnu byl ….. , zvolený v r. ….. 2. Slíbil uznávat …… svobody v českém státě = tolerovat evangelické církve 3. Ve skutečnosti chtěl prosadit pouze ….. náboženství. 4. Snažil se oslabit moc ….. 5. Jednota bratrská ovlivnila vývoj českého ….. a české ….. vzdělanosti, např. překladem ….. do českého jazyka (tzv. Bible …..) 6. Ferdinandův syn ….. schválil ….. = svobodu vyznání, ale pouze ústně.
Nápověda:
katolické – Ferdinand I. – Českou konfesi – stavů – 1526 – jazyka – Bible – náboženské –
vzdělanosti – kralická – katolické – Maxmilián II.
2. Český stát za Habsburků – Rudolf II.
-str. 130-131: pročti text
-opiš do sešitu a doplň: Císař Rudolf II. se usídlil v ….. Po celou svou vládu řešil spory mezi ….. a ….. Praha se za jeho vlády stala ….. Zval mnoho ….. a …., jako byl např.
….., ….., ….. – který provedl první veřejnou pitvu, lékař ….. Rudolf musel o trůn bojovat s bratrem ….. České stavy zachovaly Rudolfovi věrnost, proto za odměnu podepsal ….. = listinu, která zaručovala ….. svobodu. Další Habsburkové přesídlili po smrti Rudolfa z Prahy do ….. – toto cvičení mi, prosím, pošli
Nápověda: předním evropským městem – Vídně – Praze – Tycho Brahe – katolíky a evangelíky – Majestát – Johannes Jessenius – umělců a vzdělanců – náboženskou – Johannes Kepler – Matyášem – Tadeáš Hájek z Hájku
8.A,Vkz
Návykové látky a procesy, zdravotní a sociální rizika návykových látek
-učebnice čj, str. 92: Hledání souvislostí – pročti si motta a projdi úkoly a otázky pod nimi
7.B,D25.5. – 29.5.
1. Počátek třicetileté války – válka česká
Zopakuj si:
. čeští stavové se bouřili proti porušování Rudolfova Majestátu ze strany katolíků
. Majestát zaručoval náboženskou svobodu
. proto došlo k 2. pražské defenestraci, při které byli místodržící shozeni z oken (k 1. defenestraci došlo na počátku husitské revoluce)
. defenestrace zahájila stavovské povstání, a tím i 30. letou válku
. stavovské vojsko bylo poraženo v bitvě na Bílé hoře r. 1620
. Ferdinand II. potrestal vzbouřence – hlavní účastníci byli popraveni na Staroměstském náměstí r. 1621
. Ferdinand II. vydal Obnovené zřízení zemské – Habsburkové získali dědičné právo na český trůn, jedinou povolenou církví se stala církev katolická
. němčina se v českých zemích stala rovnoprávnou s češtinou
2. Albrecht z Valdštejna
- str. 137: pročti text, seznam se s osobností Albrechta z V.: . čím se zabýval . komu sloužil . kde vybudoval své panství . kde, jak a proč zemřel
7.B,Čj
1. jazyková výchova – Skladba – vedlejší věty
Nejprve kontrola:
cv. 98/1a: 1. VVPo 2. VVPu příčinná 3. VVPu podmínková 4. VVPu časová + VVPt 5. VVPt
cv. 98/2: 1. Když skončila ….., graf: Když 1VVPu časová, 2VH. 2. ….. jak vychází slunce. graf: 1VH, jak 2VVPt 3. Když jsme četli ….. graf: Když 1VVPu časová, 2VH. 4. Seznámili jsme se, když ….. graf: 1VH, když 2VVPu časová 5. Lyžaři se chystali, že …..graf: 1VH, že 2VVPt 6. Kanoista vyprávěl, co zažil …..graf: 1VH, co 2VVPt 7. Ten, kdo se účastní ….. graf: 1VHa, kdo 2VVPo, 1VHb.
Skladba – větné členy
- str. 99/3: splň zadání
- str. 101/3a: splň zadání
2. literární výchova – Ústní lidová slovesnost
- str. 173 – 175: seznam se s ukázkami, najdi synonymní výrazy: netíti, sčísti, teskno, sosnový les, zadul, bloumáš, šenkovat, máz
Vyjádření postoje ke sdělovanému obsahu
- str. 176/Hodné štěně: pročti ukázku – vysvětli metaforu: řetěz mravy nespraví + doprovoď text ilustrací
3. komunikační a slohová výchova – Vypravování – jazykové a kompoziční prostředky
- str. 131: projdi podbarvený text
- str. 131-132/1: pročti text, pokus se sestavit osnovu ( krátká hesla, vystihující obsah jednotlivých odstavců)
7.B
1. Jan Amos Komenský
- str. 140-141: pročti text
- na základě textu a svých znalostí z literatury vypracuj referát o J. A. Komenském – život a dílo
2. Třicetiletá válka, vestfálský mír
- str. 142-143: pročti text
- odpověz: 1. Průběh třicetileté války od do 2. Příčiny války 3. Vestfálský mír – kdy, obsah
- str. 145: „Radost …“ – pročti text, opiš shrnutí str. 145
7.C – dějepis – 1.6. – 5.6.:
1)Přečíst str.140 – 141 2)Přečíst text o Janu Amosovi Komenském v příloze 3)Vyplnit jednotlivé pracovní listy v příloze 4)Možnost sledovat dokumenty o třicetileté válce na youtube.com |
|
7.C – dějepis – 8.6. – 12.6.:
1)Přečíst str.138-139, 142-145 2)Prohlédnout prezentace v příloze 3)Do sešitu pod nadpis Třicetiletá válka odpovídej na následující otázky: a)Co tvořilo 1. etapu třicetileté války? b)Kde se odehrávaly hlavní boje třicetileté války? c)Kdo v třicetileté válce stál na straně katolíků a kdo na straně evangelíků? d)Kteří panovníci a vojevůdci byli zataženi do 30. války? e)Stručně popiš činy švédské královny Kristiny. f)Který stát vítězí na začátku 30. let nad Habsburky? g)Jak se jmenuje největší ručně psaná kniha ukradená Švédy z Prahy? h)Kdo napsal slavný román Tři mušketýři a o čem pojednává? ch)Popiš dopady třicetileté války na Evropu a České země. i)Čím skončila třicetiletá válka? j)Doplň si k jednotlivým letopočtům události 1621-23: 21.6.1621: 1625-1629: 1625: 1630-1635: 1632: 1635-1648: 1644: 1645: červenec-říjen 1648: 24.10.1648: 4)Možnost sledovat na youtube.com dokumenty ke konci třicetileté války |
|
7.C – dějepis – 15.6. – 19.6.:
1)Přečíst str.147-149
2)Zpracovat do sešitu:
a)str.147/13,15,16,18,19
b)str.148/1
c)str.149/2,3,4
1)Přečíst str.147-149
2)Zpracovat do sešitu:
a)str.147/13,15,16,18,19
b)str.148/1
c)str.149/2,3,4
6. A – 1. 6. – 5. 6. 2020 – dějepis
I. Pompeje – svědek dávné římské historie - sledujte níže uvedená videa a pak vypracujte pracovní list PL_D_6_6 a zašlete na: [email protected] – do 5. 6. 2020 1.Pompeje – procházka městem – bez komentáře https://www.youtube.com/watch?v=-UJckuFFgTA 2. Pompeje – komentář – text https://www.youtube.com/watch?v=N8nJfssr3pw II. Provincie v období císařství – str. 134 – 135 1. Pročtěte si celou dvoustránku 2. Do sešitů zapište: (vše, co je proloženým zeleným písmem): Nadpis - Provincie v období císařství - římská vojska výbojnými válkami rozšiřovala území říše – přibývalo provincií (celkem jich bylo více než 40) – podívejte se na rozlohu říše na mapce na str. 134, také si všimněte naznačených obchodních cest. Slyšeli jste někdy, že se říká: “Všechny cesty vedou do Říma“. Teď byste měli pochopit, odkud to pochází. Na PL_D_6_6 do poslední kolonky vyjmenujte, které dnešní státy se nacházejí na území bývalé říše římské a jejích provincií. - nespokojenost obyvatel provincií – císaři řešili problémy někdy silou (vojensky), jindy výhodami pro obyvatele (např. stejná práva jako Římané) - do provincií pronikal římský vliv (stavby, školství, obyčeje, …) - na mnoha místech bývalých provincií můžeme dodnes vidět typické římské stavby (prohlédněte si některé na liště na str. 134) |
|
6. A – 8. 6. – 12. 6. 2020 – dějepis
Pozvolný úpadek a zánik římské říše – str. 136 – 137
Pročtěte veškerý text (i na lištách), pracujte s mapou na str. 137
Poté si zapište do sešitů (zelený text – proložené písmo)
Nadpis: Zánik říše římské (dále ŘŘ)
Vládci ŘŘ se potýkali s mnoha problémy:
Západní – západořímská
Východní - východořímská
Hl. město – Řím
Hl. město - Konstantinopolis
Město zpustošeno
Město vzkvétá
Západořímský císař
Východořímský císař
Roku 476 - celá záp. část zaniká – její území si rozebírají barbarské kmeny a zakládají malé státy (mapka)
Vých. část existuje dalších 1 000 let pod názvem Byzantská říše
Pozn.: všimněte si na liště poznámky o významu slova vandalismus. Slovo je odvozeno od kmene Vandalů, kteří zničili město Řím
Pozvolný úpadek a zánik římské říše – str. 136 – 137
Pročtěte veškerý text (i na lištách), pracujte s mapou na str. 137
Poté si zapište do sešitů (zelený text – proložené písmo)
Nadpis: Zánik říše římské (dále ŘŘ)
Vládci ŘŘ se potýkali s mnoha problémy:
- Povstání nespokojených obyvatel v provinciích
- Útěky otroků – k nim se přidávali chudí občané - latrones = lupiči
- Útoky neřímských kmenů (Římané je stejně jako Řekové nazývali barbary) zejména na severní hranici ŘŘ – císař Traianus buduje opevnění severní hranice (pohraniční val). Ohroženo je i město Řím – budování hradeb
- ze strachu opouští město Řím a buduje nové město na východě = Konstantinopolis (= město Konstantinovo) – mapka
- císař přijímá nové náboženství – křesťanství (dosavadní náboženství v říši – mnoho bohů)
- nejsilnější kočovný kmen – Hunové
- kmeny před nimi prchají (mezi nimi také naši předchůdci – Slované) směrem na západ
- některé kmeny využívají oslabení západní části ŘŘ a pronikají na její území, k nim se přidávají otroci
- roku 395 se ŘŘ rozpadá na dvě části (opět mapka) – přeložte si stránku sešitu na dvě půlky, nazvěte si jednu západní část, druhou východní
Západní – západořímská
Východní - východořímská
Hl. město – Řím
Hl. město - Konstantinopolis
Město zpustošeno
Město vzkvétá
Západořímský císař
Východořímský císař
Roku 476 - celá záp. část zaniká – její území si rozebírají barbarské kmeny a zakládají malé státy (mapka)
Vých. část existuje dalších 1 000 let pod názvem Byzantská říše
Pozn.: všimněte si na liště poznámky o významu slova vandalismus. Slovo je odvozeno od kmene Vandalů, kteří zničili město Řím
6. A – 12. 6. – 19. 6. 2020 - dějepis
Vzdělanost a náboženství v Římě – str. 128 – 129 Pročtěte si veškeré texty v učebnici. Posílám vám opět „pracovní list“, který si po vytištění a doplnění údajů z učebnice vlepte nebo založte do sešitů místo zápisu: PL_D_6_zápis do sešitů 3 |
|
6.B,C19.5.-22.5.2020
S pomocí učebnice na stranách 122-123 vyřešte úkol č. 1 v pracovním listu. K úkolu č. 2 budeš potřebovat text Punské války a informace k vystřižení a nalepení do pracovního listu. |
|
6.B,C26.28.29.5.2020
S pomocí učebnice na stranách 124-125 vyřeš úkoly v pracovním listu Jak spravovat velkou říši? K úkolu č. 4 si přečti text Legie. S pomocí učebnice na stranách 126-127 vyřeš úkoly v pracovním listu Kostky jsou vrženy? K úkolu č. 2 využij text Gladiátořia úkolu č. 4 si prostuduj text Caesar. Pracovní listy nebo výpisky (pokud nemůžete pracovní listy vytisknout) si založte. |
|
6.D1.6. – 5.6.
1. Starověký Řím – vznik republiky
-zopakuj si: . bratři Gracchové byli tribuni lidu, chtěli prosadit pozemkovou reformu ve prospěch bezzemků, byli zavražděni . žoldnéři byli najatí vojáci, dostávali plat = žold . gladiátoři bojovali pro pobavení v arénách, šlo hlavně o otroky . do čela vzpoury se postavil Spartakus . vzpouru porazil Crassus . povstání začalo ve městě Capua
- str. 127: pročti text
- odpověz: . co je triumvirát . kteří muži tvořili 1. triumvirát . byli tito muži zvoleni nebo se chopili moci silou . jaký byl osud Caesara . kdo vytvořil 2. triumvirát
2. Starověký Řím – období císařství
- str. 130-131: pročti text
- vysvětli pojmy: imperátor, impérium, Pompeje, občanská válka
- vypiš: jména 5 císařů ze str. 130-131 a přiřaď k jejich jménům: 1. byl vzdělaný, mírumilovný 2. vyhlásil mír v říši = pax Romana 3. dal vybudovat obranný val v severní Anglii 4. dosáhl největšího rozsahu říše 5. za jeho vlády došlo ke zkáze Pompejí
6.D8.6. – 12.6.
1. Období císařství
Zopakuj si – doplň:
Caesar se mimo jiné proslavil výroky, které údajně pronesl:
1. Kostky ……….. – větu pronesl, když ……….., vyjádřil tím, že …………
2. I ty ……………? – touto větou Caesar vyjádřil …….. Dnes se tento výrok používá, když chce někdo vyjádřit ……………
3. Přišel jsem, viděl jsem, ……….. – tuto větu pronesl, když ……………..
- str. 128-129: pročti text a splň závěrečný úkol 2 na str. 129
2. Vznik křesťanství
- str. 128: vypiš jména bohů a bohyň římského náboženství a pokus se k nim najít řecké protějšky (př.: Řím – Neptun, Řecko – Poseidon)
- str. 129/odpověz: 1. kdo je považován za zakladatele křesťanství 2. kde se první křesťané tajně scházeli 3. který císař křesťanství povolil
- str. 129/lišta: zjisti, z kterých částí se skládá Bible
6.D
1. Pozvolný úpadek a zánik římské říše
- str. 136-137: pročti text
- str. 136: hnědý text = otázky pod odstavcem „Pro Římany nastal ….“ (vycházej z mapek na str. 134 a 137)
2. Střední Evropa a její styky s antickým Středomořím
- str. 137: otázky – hnědý text (M134, M137)
- opiš shrnutí str. 137
1. Starověký Řím – vznik republiky
-zopakuj si: . bratři Gracchové byli tribuni lidu, chtěli prosadit pozemkovou reformu ve prospěch bezzemků, byli zavražděni . žoldnéři byli najatí vojáci, dostávali plat = žold . gladiátoři bojovali pro pobavení v arénách, šlo hlavně o otroky . do čela vzpoury se postavil Spartakus . vzpouru porazil Crassus . povstání začalo ve městě Capua
- str. 127: pročti text
- odpověz: . co je triumvirát . kteří muži tvořili 1. triumvirát . byli tito muži zvoleni nebo se chopili moci silou . jaký byl osud Caesara . kdo vytvořil 2. triumvirát
2. Starověký Řím – období císařství
- str. 130-131: pročti text
- vysvětli pojmy: imperátor, impérium, Pompeje, občanská válka
- vypiš: jména 5 císařů ze str. 130-131 a přiřaď k jejich jménům: 1. byl vzdělaný, mírumilovný 2. vyhlásil mír v říši = pax Romana 3. dal vybudovat obranný val v severní Anglii 4. dosáhl největšího rozsahu říše 5. za jeho vlády došlo ke zkáze Pompejí
6.D8.6. – 12.6.
1. Období císařství
Zopakuj si – doplň:
Caesar se mimo jiné proslavil výroky, které údajně pronesl:
1. Kostky ……….. – větu pronesl, když ……….., vyjádřil tím, že …………
2. I ty ……………? – touto větou Caesar vyjádřil …….. Dnes se tento výrok používá, když chce někdo vyjádřit ……………
3. Přišel jsem, viděl jsem, ……….. – tuto větu pronesl, když ……………..
- str. 128-129: pročti text a splň závěrečný úkol 2 na str. 129
2. Vznik křesťanství
- str. 128: vypiš jména bohů a bohyň římského náboženství a pokus se k nim najít řecké protějšky (př.: Řím – Neptun, Řecko – Poseidon)
- str. 129/odpověz: 1. kdo je považován za zakladatele křesťanství 2. kde se první křesťané tajně scházeli 3. který císař křesťanství povolil
- str. 129/lišta: zjisti, z kterých částí se skládá Bible
6.D
1. Pozvolný úpadek a zánik římské říše
- str. 136-137: pročti text
- str. 136: hnědý text = otázky pod odstavcem „Pro Římany nastal ….“ (vycházej z mapek na str. 134 a 137)
2. Střední Evropa a její styky s antickým Středomořím
- str. 137: otázky – hnědý text (M134, M137)
- opiš shrnutí str. 137